Život

27. února 2009 v 19:12 | Ellis |  Ostatní- úsměv prosím
Nedřív jsem umírala touhou ukončit střední školu a začít studovat na vysoké.¨
Pak jsem umírala touhou dostudovat a jít do zaměstnání.
Nato jsem umírala touhou vdát se a mít děti.
Poté jsem umírala touhou,aby moje děti už byly velké a já se mohla vrátit do zaměstnání.
Pak jsem jsem umírala touhou konečně odejít do důchodu.
A teď skutečně umírám...A najednou si uvědomuji,že jsem zapomněla žít.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.